Dynamika zkoumá PROČ se tělesa pohybují, tedy tím, co musíme udělat, abychom těleso rozpohybovali (nebo zastavili).

Víme, že k tomu, abychom rozpohybovali jakékoliv těleso je nutné působit SILOU.

Takže Dynamika se zabývá silami.

Isaac Newton při zkoumání sil vyslovil 3 zákony:

1. Newtonův pohybový zákon - zákon setrvačnosti: Těleso setrvává v klidu, nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu, pokud není nuceno vnějšími silami tento stav změnit.

Hybnost je veličina popisující pohybový stav. Protože v dynamice se zajímáme o síly, nestačí nám znát pouze rychlost. Proto zavádíme hybnost p; p=m.v (m - hmotnost, v - rychlost).

Pokud po sobě posouváme 2 tělesa, je tento pohyb brzděn třecí silou. Ta má směr proti pohybu.

Velikost této síly závisí na:

• materálu obou těles (drsnosti) - koeficient smykového tření f
• síle, která přitlačuje obě tělesa k sobě - normálová síla F_n

Pro výpočet třecí síly F_t platí: F_t=f.F_n

Pokud chceme, aby se těleso pohybovalo po kružnici, musíme na něj stále působit silou směrem do středu kružnice.

Působící sílu nazýváme dostředivou, jejím jediným pohybovým účinkem je změna trajektorie na kružnici. Její velikost určíme z 2. Newtonova zákona F=m.a, za a dosadíme dostředivé zrychlení (viz kapitola Rovnoměrný pohyb po kružnici), výsledný vztah pak vypadá takto: .

Pokud tato síla přestane působit, bude se těleso pohybovat ve směru tečny k trajektorii (odlétávající jiskry z brusky).

Inerciální vztažné soustavy (IVS) jsou takové vztažné soustavy, které se vzhledem k sobě pohybují rovnoměrným přímočarým pohybem nebo jsou vzájemně v klidu. Neboli se pohybují s nulovým zrychlením. V takových soustavách platí v nich 1. Newtonův zákon (setrvačnost).

Všechny soustavy, které jsou vzhledem k IVS v klidu, nebo v rovnoměrně přímočarém pohybu jsou rovněž inerciální, takže  všechny IVS jsou si rovny.

Galileův princip relativity:
Zákony mechaniky jsou stejné ve všech IVS. Mechanickými pokusy nelze rozlišit IVS - nemůžeme žádným pokusem zjistit, zda se pohybujeme rovnoměrně přímočaře, nebo jsme v klidu.

Pokud jsme v soustavě, která se pohybuje zrychleně (nazýváme ji neinerciální), působí na nás síla proti směru zrychlení. Tuto sílu nazýváme setrvačnou.

Např. rozjíždějící se autobus, brzdění, centrifuga.

O vagón, který stojí na vodorovné koleji a má hmotnost 104 kg, se opřeme silou 400 N a působíme ne něj po dobu 20 sekund. Jak veliké rychlosti vagón dosáhne a jakou dráhu za tuto dobu ujede?