mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
mod_vvisit_counterDnes373
mod_vvisit_counterVčera619
mod_vvisit_counterTento týden3530
mod_vvisit_counterMinulý týden7080
mod_vvisit_counterTento měsíc16052
mod_vvisit_counterMinulý měsíc22506
mod_vvisit_counterCelkem1535339

Právě je připojeno: 70 hostů online
Your IP: 54.226.41.91
 , 
Dnes: Led 19, 2018

Radioaktivita je schopnost atomových jader vysílat záření a nestabilní atomová jádra se jím postupně mění v stabilní jádra jiných prvků.

Přirozenou radioaktivitu objevil H. Becquerel a prostudovali ji manželé Curieovi.

Záření:

  • α– proud jader helia, která mají velkou kinetickou energii (2–8 MeV) - silné ionizační účinky. Působí na ně elektrické a magnetické pole, pohlcuje je list papíru, několik cm vzduchu. Zářič a nebezpečný při požití nebo vdechnutí – v organismu ho nic neodstíní. V mlžné komoře ionizuje nasycené páry a ty kondenzují - ukáže dráhu letu a částice. Rozpad a:
  • β+ – proud pozitronů (antielektronů – kladný náboj) emitovaných z jádra. Pohybují se rychlostí blízkou rychlosti světla. Vychylují se v elektrickém i magnetickém poli, vzniká přeměnou protonu na neutron.
    • Rozpad β+: betaplus betaplus2
  • β– – proud elektronů o energii až 10 MeV emitovaných z jádra. Pohybují se rychlostí blízkou rychlosti světla. Vychylují se v elektrickém i magnetickém poli a jsou pohlcovány tenkým plechem. Vzniká přeměnou neutronu na proton. (antineutrino)
    • Rozpad β– :beta beta2
  • Záření β+ a β– se v el. a mag. poli vychylují na opačnou stranu.
  • γ – nejpronikavější, lze jej zeslabit silnou vrstvou železobetonu nebo materiálem obsahujícím jádra těžkých prvků (Pb). V magnetickém a elektrickém poli se neodchyluje – je to elektromagnetické vlnění o vlnové délce kratší než má rentgenové záření. Má silné ionizační účinky a v důsledku fotoel. jevu uvolňuje z látek nabité částice. Neexistuje samostatně, doprovází α a β. Je nejškodlivější – způsobuje nemoc z ozáření, rakovinu a genetické změny, ale také ničí mikroorganismy - sterilizace. V průmyslu může nahradit rentgenové záření.
  • Neutronové – vzniká v jaderných reaktorech, při jad. výbuchu. Chrání před ním materiály obsahující jádra vodíku a dalších lehkých prvků - voda, těžká voda, parafín, beton apod.

Umělá radioaktivita – u radionuklidů připravených uměle jadernými reakcemi. Objevena manželi Joliot-Curieovi při ostřelování hliníku částicemi α:fosforrovnice . Fosforfosfor v přírodě neexistuje. Je zářičem β+ s poločasem rozpadu T = 130 s.

Dnes se umělé radionuklidy využívají v řadě oborů (zemědělství, medicína)

Zákon radioaktivní přeměny

Počet radioaktivních přeměn za sekundu udává fyzikální veličina aktivita A.

[A] = Bq (becquerel) = s–1 Starší jednotka curie – 1 Ci = 3,7 × 1010 Bq

Počet nerozpadlých jader N radionuklidu v čase t udává zákon radioaktivního rozpadu (přeměny):rozpad

N0 – počet jader v čase t = 0 s; e – Eulerovo číslo; λ - přeměnová konstanta

Poločas rozpadu (přeměny) T je doba, za kterou se rozpadne polovina původního počtu jader - polocas

Pro aktivitu platí: aktivita

A0 – počáteční aktivita

V přírodě existuje asi 50 přirozených radionuklidů s různými poločasy rozpadu. Některé z nich: tririumtritium (poločas rozpadu 12,3 roku; zářič β–), uhlikuhlík (5730 let; β–), radonradon (3,8 dne; α), uran1uran (7,1 × 108 let; α), uran2uran (4,5 × 109 roku; α), poloniumpolonium (138 dní; β–) a radiumradium (1620 let; α).

Uran 238 (radiová řada), thorium 232 (thoriová řada) a uran 235 (aktiniová řada) jsou výchozí radionuklidy přirozených přeměnových řad, které končí stabilním izotopem olova. Neptuniová řada začíná neptuniem 237 a končí bismutem. Většina přirozeně radioaktivních prvků má protonové číslo větší než 81.

 
Anketa
Nápad s povinným počítáním příkladů přes internet (novinka)
 

 


120x600_gif

 

 


logo-cez


logo-nadace-cez-29mm-a4-rgb-png