mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
mod_vvisit_counterDnes225
mod_vvisit_counterVčera1012
mod_vvisit_counterTento týden4297
mod_vvisit_counterMinulý týden4849
mod_vvisit_counterTento měsíc15866
mod_vvisit_counterMinulý měsíc23831
mod_vvisit_counterCelkem1605530

Právě je připojeno: 20 hostů, 1 bots online
Your IP: 107.22.48.243
 , 
Dnes: Dub 21, 2018

Ohyb světla = difrakce – vznikne tehdy, když světlo narazí na překážku, která má přibližně stejnou velikost jako je velikost vlnové délky světla (nanometry). Při ohybu světla dojde k změně směru šíření světla, aniž by se změnilo prostředí - rozdíl od lomu.

Ohyb je způsoben vlnovým charakterem světla - vysvětlení např. ZDE.

Po ohybu kolem hrany překážky nebývá ostrá hranice světla a stínu. Světlo zčásti proniká i do oblasti, kde by byl stín, kdyby k ohybu nedošlo. Za překážkou dojde k interferenci a vznikne ohybový (difrakční) obrazec.

Je-li u mikroskopu větší zvětšení než 2 500, pak dochází k ohybu a obraz je nejasný.

Ohyb světla na optické mřížce

ohyb1 ohyb2 Optická mřížka je soustava velmi úzkých štěrbin, vzdálených od sebe vždy o periodu mřížky (mřížkovou konstantu) b. Když ji osvětlíme rovnoběžnými paprsky, dojde k ohybu a za štěrbinami mají paprsky různý směr. Dojde k dráhovému posunu Δl a interferenci. Ohybový obraze vytvořený mřížkou má velmi úzká interferenční maxima, která jsou od se vzdálena tím více, čím je perioda mřížky menší. Pro interferenční maximum platí podmínka: ohybvzah, takže platí: ohyb

α určuje směr, ve kterém je vzniká maximum a k = 0, 1, 2, ... je řád maxima

ohybcd V nultém maximu je původní světlo, ale v dalších se světlo rozkládá tak, že se symetricky na obě strany vytvářejí spektra – nejblíže ke středu fialová, nejdále červená Þ interferenční spektrum.

 
Anketa
Nápad s povinným počítáním příkladů přes internet (novinka)
 

 


120x600_gif

 

 


logo-cez


logo-nadace-cez-29mm-a4-rgb-png