mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
mod_vvisit_counterDnes374
mod_vvisit_counterVčera628
mod_vvisit_counterTento týden4894
mod_vvisit_counterMinulý týden7080
mod_vvisit_counterTento měsíc17416
mod_vvisit_counterMinulý měsíc22506
mod_vvisit_counterCelkem1536703

Právě je připojeno: 21 hostů online
Your IP: 54.234.45.10
 , 
Dnes: Led 21, 2018

Experimenty s fénem

pok3-4 Sušič vlasů - fén - upevníme tak, aby proud vzduchu z něho směřoval svisle vzhůru. Zapneme jej a do vzdušného proudu dáme pingpongový míček; ten se vznáší ve výšce několika centimetrů. Jeho tíha G se ruší aerodynamickým odporem D a nastává rovnováha. Nařídíme-li proud vzduchu poněkud šikmo, zůstane míček ještě v proudu. S trochou dovednosti je možno udržet míček i v proudu, jehož sklon je menší než 45°. Přitom se míček vnoří tak hluboko do proudu, že se proudnice dostatečně zhoustl a vznikne potřebné sání. Názorně to vysvětluje rovnoběžník sil: 5 je aerodynamický vztlak, G tíha míčku, D aerodynamický odpor, R aerodynamická síla (výslednice sil S a D), která je v rovnováze s tíhou G. Přiblížíme-li se shora k tomuto "visícímu" míčku vypuklou plochou F (plechem, lahví o průměru asi 10 cm apod.), proudnice se ještě více zhustí. Tím se statický tlak po stranách dále zmenší, sání vzroste, míček se vznese a dotkne se plochy. Tím se však proud vzduchu přeruší, míč klesne do původní polohy - a hra se opakuje.

Podtlak v rozprašovači

pok3-5 Skleněná trubička zahnutá do tvaru písmene U, připevněná ke svislému prkénku a naplněná do poloviny obarvenou vodou (třeba inkoustem), představuje pro naši laboratoř znamenitý manometr, který ukazuje přetlak i podtlak. Stupnice, kterou umístíme za trubicí, nám umožní provádět měření. Každý rozprašovač se skládá z tlakové trubice, sací trubice a nádrže s kapalinou. Tlaková trubice je na konci zúžena tak, že tvoří malou trysku. Tím se proudnice zhustí a vznikne sání. Následkem toho vznikne v trysce i kousek před ní podtlak. Do této oblasti nižšího tlaku ční sací trubice, jíž stoupá kapalina vzhůru. Jakmile kapalina narazí na proud stlačeného vzduchu, rozpráší se; to je druhá úloha, kterou tu má proud. Celé zařízení si můžeme podle obrázku snadno sestavit. Jednoduché rozprašovače se dají také levně koupit v papírnictví nebo v drogerii. Foukáme-li silně do tlakové trubice, ukazuje manometr podtlak. Přitom nesmíme foukat tak silně, aby se kapalina z manometru rozprašovala. Byl by to sice působivý, avšak neúčelný efekt. Na stejném principu pracuje i naše vodní vývěva - jen s tím rozdílem, že podtlak je tu vyvolán svislým paprskem vody. Další použití je v Bunsenově kahanu, v injektoru k čerpání vody do parního kotle, v karburátoru motorových vozidel, v komínech (když fouká vítr) a v násoskách na jedovaté kapaliny.

Proč letadlo létá?

Po tom všem, co jsme až dosud probrali, není odpověď těžká. Obě poloviny křídla vlevo a vpravo od trupu nesou letadlo dík svému zvláštnímu profilu (řezu). Je to proudnicový profil. Ve vzdušném proudu se proudnice nad profilem stlačí; rychlost proudění tím vzroste a vznikne sání. Na spodní straně je tomu obráceně. Proudnice se roztáhnou; rychlost klesne a statický tlak stoupne. Tah shora a tlak zespodu vyvozují sílu, která směřuje svisle vzhůru - aerodynamický vztlak. Ze dvou třetin se na něm podílí tah a z jedné třetiny tlak. Aerodynamický vztlak závisí nejen na profilu, nýbrž i na úhlu, pod nímž je profil obtékán -na úhlu náběhu. Je-li úhel náběhu příliš velký, tvoří se vzduchové víry. Tak vzniknou ztráty energie, jež způsobují zmenšení vztlaku. Ve výzkumných ústavech se hledají nejlepší tvary profilů experimentálně, v aerodynamických tunelech, a to nejen pro letadla, nýbrž i pro pozemní a vodní dopravní prostředky.

Aerodynamický vztlak

pok3-7 Nejprve malý úvodní pokus. List strojového papíru A4 uchopíme palci a ukazováky v obou spodních rozích. Oba prostředníky roztáhneme tak, aby papír podpíraly v podobě oblouku. Foukneme-li silně ve vodorovném směru přes oblouk, list se aerodynamickým vztlakem vznese. Přitom se obyčejně vzpříčí a zůstane trčet. Jde to i tak, že pruh papíru 20 x 3 cm slepíme oběma konci k sobě do špičky a ohneme jej do podoby profilu nosné plochy. Vzniklou smyčku navlékneme na tužku, slepený konec podržíme vodorovně a foukáme. Dokud vzduch proudí, udržuje se smyčka sama ve vodorovné poloze.

Létající brambor

Nemusí to být právě dva brambory. Koule, kameny nebo jiné podobné věci se také hodí. Cívkou od nití nebo trubičkou s hladkým okrajem provlékneme asi 60 až 80 cm dlouhý provázek. Na oba konce uvážeme po jednom tělese. Jeden předmět necháme volně viset; druhý roztočíme kolem dokola, přičemž držíme cívku či trubičku pevně v ruce. Visící těleso se odstředivou silou zakrátko zdvihne do výše. Kdybychom tomu chtěli zabránit, museli bychom je nahradit těžším, tak aby se tahová síla - tíha - zvětšila. Použijeme-li místo visícího předmětu siloměr, můžeme velmi dobře pozorovat, jak s rychlejší rotací tahová či odstředivá síla silně vzrůstá. Přitom musíme zajistit, aby se siloměr mohl volně otáčet. Nejjednodušší je přivázat jej k podlaze pevnou, tenkou nití, která se dá značně zkroutit. Nit po každém pokusu opět rozvineme. Tahová síla tu má působiště ve středu kruhové dráhy a směr poloměru, přestože visící předmět nebo siloměr táhne směrem dolů. Síla se převádí do jiného působiště a směru provázkem.

 
Anketa
Nápad s povinným počítáním příkladů přes internet (novinka)
 

 


120x600_gif

 

 


logo-cez


logo-nadace-cez-29mm-a4-rgb-png