mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
mod_vvisit_counterDnes367
mod_vvisit_counterVčera628
mod_vvisit_counterTento týden4887
mod_vvisit_counterMinulý týden7080
mod_vvisit_counterTento měsíc17409
mod_vvisit_counterMinulý měsíc22506
mod_vvisit_counterCelkem1536696

Právě je připojeno: 15 hostů online
Your IP: 54.234.45.10
 , 
Dnes: Led 21, 2018

Voda vře při sníženém tlaku

pok3-8 Studenou sprchou zkondenzovala v baňce část vodních par. Tím, že značná část páry zmizela, tlak nad vodou se silně zmenšil a voda opět vře, až znovu utvořená pára zjedná rovnováhu mezi kapalinou a párou. Celý postup můžeme několikrát opakovat, lijeme-li na baňku opětovně studenou vodu. Nakonec do baňky postavené normálně necháme opět vniknout vzduch tím, že uvolníme zátku. Zjistilo se, že až do výšky 500 m tlakoměr ukazuje snížení tlaku asi o 13 milibarů na každých 100 m. Ve větších výškách, a tedy řidším vzduchu, je pokles tlaku na 100 m menší. Pokus můžeme obměnit též takto: Baňku uzavřeme zátkou.

Chladicí směsi

Vlastně to není žádný pokus. Zde jsou uvedeny příklady směsí, jimiž můžeme pro pokusy všeho druhu dosíci nízkých teplot. Chladicí účinek směsí záleží v tom, že se pevné látky rozpouštějí ve vodě. Podobně jako k přeměně pevné látky na kapalinu je zapotřebí tepla také k rozpuštění pevné látky v kapalině. Toto teplo odnímá látka svému okolí a roztok se rozpouštěním ochlazuje. Čím chladnější vodu použijeme k rozpouštění, tím nižších teplot dosáhneme. Ještě nižší teploty dosáhneme použitím sněhu nebo roztlučeného ledu místo vody. Je také účelné použít tepelně izolující nádoby, např. z plastů, abychom dosažené nízké teploty co nejdéle udrželi. Dobré chladicí směsi tvoří např.: 100 dílů vody (studené) a 250 dílů krystalického chloridu draselného až -8 °C

  • po 100 dílech vody, chloridu amonného a dusičnanu sodného až -25 °C
  • 100 dílů sněhu nebo roztlučeného ledu a 33 díly chloridu sodného (kuchyňské soli) až -20 °C
  • 100 dílů sněhu nebo roztlučeného ledu a 150 dílů krystalického chloridu draselného až -40 °C

Chladíme vodu éterem

Mokré těleso je tím chladnější, čím více se vypařuje voda z jeho povrchu. V lékařství se používají rychle se vypařující kapaliny, např. éter nebo chlóretyl, které působí prudké ochlazení některé části těla, a tím jeho znecitlivění. Při vypařování unikají jednotlivé molekuly z kapaliny do okolního prostoru. To se ale může stát jen s molekulami, které mají velkou rychlost. Pomalejší molekuly zůstávají v kapalině. Střední hodnota pohybové energie zbylých molekul klesá a těleso chladne. Teplota varu éteru je 35 °C. Éter se tedy značně vypařuje již při pokojové teplotě a odvádí při tom ze svého okolí teplo, které potřebuje k přechodu do plynného stavu. Toho využíváme ke zmrazování vody. Do úzké zkumavky nalijeme trochu éteru (pozor, je velmi hořlavý!) a vsuneme ji do širší kádinky, ve které je trochu vody. Čím rychleji se éter vypařuje, tím chladnější bude jeho okolí. Budeme-li gumovou hadičkou foukat vzduch éterem, dostane se éter do přímého styku se vzduchem, bude se rychle odpařovat a voda po krátké době zmrzne.

Vysvobozený olej

Malou lahvičku od léků (s velkým hrdlem) naplníme po okraj nějakým olejem a postavíme ji do vysoké skleněné nádoby, například do odměrného válce. Tuto nádobu nyní pomalu naplníme vodou. První výsledek: olej má snahu vyplout nahoru, kam se svou menší hustotou a příslušným vztlakem také patří - ale v tom mu brání povrchové napětí vody, která se nachází nad ním. Když do vody nalijeme trochu povrchově aktivní kapaliny, olej unikne na hladinu vody.

 
Anketa
Nápad s povinným počítáním příkladů přes internet (novinka)
 

 


120x600_gif

 

 


logo-cez


logo-nadace-cez-29mm-a4-rgb-png